CHANGE YOUR CLOTHES, CHANGE THE CLIMATE!
Údržba oděvů
Fáze užívání oděvů může u určitých typů výrobků představovat více než polovinu negativních dopadů, které mají na životní prostředí v průběhu jejich celého životního cyklu. Proto je na místě věnovat tomuto tématu patřičnou pozornost.
Údržba oděvů v sobě zahrnuje především jejich praní, sušení a žehlení, přičemž se na ni lze dívat z pohledu spotřeby energie, ale i z hlediska otázky zatížení životního prostředí chemickými látkami. V otázce spotřeby energie hraje svou roli proces praní, konkrétně teplota, na kterou pereme, dále způsob sušení oděvů, čili to, zda užíváme sušičku či nikoliv, a případné žehlení. Z pohledu zatížení životního prostředí chemickými látkami při údržbě je relevantní otázka užitého pracího prostředku a aviváže.[1]
Srovnání bavlněných a viskózových oděvů
Míru zátěže způsobenou údržbou daného oděvu výrazně ovlivňuje materiál, z něhož je vyroben. V cambridgeské studii Well dressed? jsou v tomto ohledu zkoumány a srovnány dva nejběžnější produkty, čili bavlněné tričko a halenka z viskózy.
Bavlněný výrobek
Při zkoumání dopadu údržby na životní prostředí byl použit předpoklad, že jedno bavlněné tričko bude po dobu svého života vypráno 25krát při teplotě 60°C, bude sušeno v bubnové sušičce a pokaždé také žehleno[2]. V takovém případě se údržba bude podílet asi ze 60 % (65MJ) na celkové spotřebě energie za životní cyklus, která představuje zhruba 109MJ na jeden kus.
Allwood a kol., 2006
V našich podmínkách není používání bubnové sušičky zdaleka tolik rozšířené, prádlo bývá častěji sušeno volně na vzduchu.[3] Bubnová sušička spotřebuje přibližně 60% energie potřebné na údržbu trička. Vyjmeme – li z procesu údržby sušení v sušičce, bude se v rámci celého životního cyklu bavlněného trička jeho údržba podílet na celkové spotřebě energie asi 25 %. Pokud bychom vedle sušení v sušičce vyřadili ještě žehlení a začali prát bavlněné oděvy na nižší teploty (40 °C a méně), mohli bychom snížit emise skleníkových plynů o 11%, což je skoro polovina z celkového dopadu údržby bavlněného trička.
Výrobek z viskózy
Dalším zkoumaným oděvem byla tkaná halenka ze 100% viskózy, která se pere na 40 °C a suší volně na vzduchu.
Fáze údržby halenky z viskózy je ve srovnání s použitím a údržbou bavlněného trička daleko méně energeticky náročná. Představuje asi 7MJ, což je asi 14 % z celkové spotřeby energie v rámci životního cyklu, která činí 51 MJ na jeden kus. Děje se tak primárně v důsledku praní na 40° C a díky tomu, že jde o rychle schnoucí materiál, který se navíc nežehlí. Odpadá tedy výrazná část spotřeby energie, která hrála roli v případě trička.
Allwood a kol, 2006
[1]Zde je ovšem nutné zmínit, že výraznou roli v zatížení životního prostředí chemickými látkami hraje kromě údržby i fáze získávání primární suroviny. Zátěž životního prostředí chemickými látkami je například v případě bavlněného oděvu nesrovnatelně menší v porovnání s fází pěstování suroviny – tedy bavlny (méně než 5%). Více k tématu pěstování bavlny ve studii Susan Haffmans nazvané Cotton and Textiles (Fair Trade Year Book 2001, 176 – 195).
[2] Nicméně podle jednoho z autorů studie Well dressed? Juliana M. Alwooda by bylo v současnosti reálnější uvažovat o nižší teplotě praní (Allwood, 2009). V roce 2008 bylo v České republice v rámci evropského projektu REMODECE realizováno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo získat údaje o faktorech ovlivňujících spotřebu elektrické energie v evropských domácnostech. Z výzkumu vyplynulo, že průměrná teplota praní prádla je 50°C.
[3] Z výzkumu projektu REMODECE zmíněného v předchozí poznámce vyplynulo, že pouze 10% z pěti set dotázaných respondentů vlastní sušičku a používá ji zpravidla jen po každém 3. až 4. praní.
