Úvod

V předkládané studii se snažíme shrnout poznatky týkající se environmentálních a sociálních souvislostí odívání a adaptovat je na podmínky v České republice. Speciálně se přitom zaměřujeme na oblast energetické spotřeby a produkce emisí CO₂. Zkoumanou problematiku chceme nahlížet z různých úhlů pohledu. Proto se zaměřujeme na celý životní cyklus oděvů, ale i na oblasti, které se tohoto cyklu dotýkají a ovlivňují jej. Naším cílem není popsat detailně celou problematiku, což by ostatně byla velmi ambiciózní výzva. Studie by měla být spíše motivací k dalšímu transdisciplinárnímu zkoumání tohoto u nás poněkud opomíjeného tématu.

Na oděvy nahlížíme nejprve v globálním měřítku, zaměřujeme se na celosvětové trendy v oděvním průmyslu. Následuje rozbor situace v České republice. Výrazný prostor v celé studii je věnován jednotlivým částem životního cyklu. Snažíme se na něm obecně ilustrovat nejen environmentální, ale i sociální souvislosti celého života oděvů. Poté již následuje analýza jeho prvních třech fází, čili zisku surovin, výroby vláken a z nich zpracovaných materiálů. Pokoušíme se zde nastínit a srovnat vybrané environmentální aspekty různých materiálů. Patřičná pozornost je věnována také výrobě, která spočívá především ve stříhání metráže, šití oděvu, praní, žehlení a balení konečného výrobku. Následující podkapitola potom rozebírá dopravu, další často diskutovanou fázi životního cyklu. Pozornost je samozřejmě také věnována údržbě oděvů, a to z hlediska spotřeby energie i zatížení životního prostředí chemickými látkami. Významným faktorem ovlivňujícím dopady oděvů na životní prostředí je i doba jejich užívání, proto této oblasti také věnujeme pozornost. Zabýváme se možnostmi dalšího využití odložených oděvů, ať už jde o jejich nošení dalším majitelem nebo o jejich zpracování jakožto druhotné suroviny. Zvažujeme výhody a nevýhody recyklace textilních materiálů. Závěrem přemýšlíme nad současnými i budoucími trendy, jejichž následování by mohlo vést k environmentálně příznivější podobě celého oděvního sektoru. Zvažujeme přitom potenciál nových technologií, ekologického značení i změn spotřebitelského chování.