Metodologie

V studii se opíráme především o data získaná ze zahraničních prací řešících dopady odívání na životní prostředí a společnost. Stěžejním použitým zdrojem literatury je cambridgeská studie Well Dressed? The present and future sustainability of clothing and textiles in the United Kingdom (dále jen „Well Dressed?“), vydána University of Cambridge Institute of Manufacturing[1]. Dr. Jullian Allwood a jeho tým v ní zjišťovali dopady oděvů na životní prostředí prostřednictvím detailní analýzy celého životního cyklu oděvů - metody LCA (Life Cycle Assessment). Analýza byla založená na mezinárodně uznávané Dánské metodologii EDIP (Environmental Design of Industrial Products), která pro prezentaci výsledků využívá tří klíčové ukazatele:

• míru změny klimatu měřenou na ekvivalent tisíce tun CO₂;
• objem vyprodukovaného odpadu vyjádřený v tisících tun;
• agregovaný environmentální indikátor kombinující ztenčování ozónové vrstvy, okyselování prostředí, nadměrný výskyt živin především ve vodním prostředí (eutrofizace) a vznik fotochemického ozónu, měřen v jednotkách PET - Person Equivalent Targeted.

Britskému výzkumnému týmu poskytl základní vstupní data pro vypočítání a vyhodnocení environmentálního dopadu životního cyklu několika základních typů oděvů za různých předpokladů jejich výroby a údržby softwarový nástroj na LCA analýzu GaBi –EDIP. Tento softwarový balíček obsahuje databázi vstupů a výstupů jednotlivých procesů celého životního cyklu textilních výrobků, na jejichž základě je možné stanovit jejich dopad dle několika mezinárodně uznávaných metodologií LCA. Většina informací obsažených v databázi z oblasti oděvního sektoru byla získána v rámci dánského projektu EDIPTEX.

Výstupy uvedené ve zmíněné studii, ale i v dalších zahraničních zdrojích, jsme se snažily upravit na podmínky České republiky. V této fázi byla provedena analýza českých dat a pramenů.

Většinu údajů jsme sbíraly tak zvaně „od stolu“ – tedy z elektronických a tištěných zdrojů. Cenné informace byly získány pomocí telefonického rozhovoru s Dr. Julianem Allwoodem, vedoucím vědeckého týmu Institute of Manufacturing University of Cambridge. Dalším zdrojem dat byly osobní i korespondenční rozhovory s různými zástupci českých institucí (např. MŽP ČR, Diakonie Broumov, Společnost pro Fair Trade).

Je třeba poznamenat, že úroveň českých kvantitativních i kvalitativních dat nebyla často dostačující a mnohokrát jsme byly nuceny ponechat ve studii pouze údaje zahraniční, nebo informaci zcela vynechat. Z tohoto důvodu se ve studii neobjevily například údaje o spotřebě konkrétních typů oděvů dle materiálu nebo informace o celkové spotřebě oděvů v tunách. K dispozici v současné době též nejsou podrobnější informace o produkci textilního odpadu a o způsobech jeho odstranění dle jednotlivých komodit. Nepodařilo se nám též nalézt validní průzkumy či statistiky z oblasti spotřebitelského chování (nákup, údržba, způsoby likvidace, využívání oprav, půjčoven apod.). Na vlastní výzkum v této oblasti bohužel nebyl v rámci tohoto projektu prostor.