Recyklace

Když už pro oděv není cesta využití k jeho původnímu účelu, tedy nošení, stále se nabízejí další alternativy, jak s ním nakládat. Po vytřídění sebraných kusů oděvů a oddělení těch nositelných, zůstanou dále nenositelné zbytky, z nichž ne všechny jsou odsouzeny k cestě do spalovny či na skládku. Bavlněný textil lze po rozcupování použít jako lepenku na střechy, na výrobu zátěžových koberců, čistících hadrů, či prachovek. Může také posloužit jako izolační materiál. V případě materiálů z obsahem viskózy je možnost jejich užití na výrobu hadrů. U silonu je další využití problematické, nicméně může být příměsí lepenky. Dle údajů Diakonie Broumov lze využít ať už přímo jako oděv či jako druhotnou surovinu asi 80% vysbíraného textilu. Zbytek je odpadem.

         Vedle sběru a využití druhotné suroviny lze zvažovat recyklaci jakožto další cestu využití odložených oděvů. Tento postup má ovšem své problematické body. Komplikaci v případě bavlny představuje samotná recyklační technologie, která výrazně zkracuje, tudíž znehodnocuje získaná vlákna. Na obecnější úrovni je překážkou recyklace také současná tendence kombinovat textilní materiály. Další otázkou je i spotřeba energie v rámci recyklačního procesu, kterou je nutné porovnat s v energií vloženou do výroby nové textilie. Přihlédneme-li k tomuto faktoru, pak v případě bavlny se recyklace nejeví jinak zvlášť výhodně. Na druhou stranu recyklace viskózy, jejíž výroba je vysoce energeticky náročná, má své opodstatnění.