Nověobjevené a znovuobjevené materiály

Kromě výše jmenovaných materiálů, které byly prezentované jako zástupci přírodních a umělých vláken a analyzovány ve studii Well dressed?, se na trhu objevují i další. Vzhledem k omezenému množství dostupných spolehlivých a dostatečně podrobných informací není možné v rámci studie tyto zbývající rozebrat obdobně, jako jsme to provedly s bavlnou a viskózou. Problematické je tím pádem také uvažovat o jejich environmentální příznivosti či nepříznivosti.

Přesto považujeme za vhodné představit zde alespoň několik alternativ, které jsou v současnosti s ohledem na jejich původ prezentované jako environmentálně šetrnější s tím, že toto tvrzení by bylo třeba podložit podrobnějším výzkumem. Jedná se především o materiály, které se vyrábějí z přírodních vláken (bio bavlna, bio konopí, len, juta apod.) a dále o syntetické materiály, které jsou vyráběny z odpadních látek nebo z obnovitelných surovin (např. sójová vlákna, vlákna z recyklovaných PET lahví apod.). Především u těch syntetických postrádáme podrobnější informace o procesu jejich výroby a jeho energetické náročnosti, aby bylo možné prohlásit, že jsou opravdu environmentálně šetrnější alternativou ke stávajícím materiálům. Takto spatřujeme jejich hlavní přednost v jejich obnovitelném původu (tedy, že nejsou vyráběny z ropy), případně ve skutečnosti, že jsou produktem recyklace. U všech uvedených dále zůstává otevřena též otázka jejich údržby a životnosti, která by mohla významně ovlivnit jejich reálný dopad na životní prostředí, a která je předmětem další části studie. V této části budeme prezentovat vlastnosti, pro které jsou prohlašovány za ekologické, neboli environmentálně šetrné.

Většina těchto materiálů není zatím zdaleka tolik rozšířená. Jejich běžnějšímu užívání brání některé nevhodné vlastnosti z pohledu užívání a údržby (např. mačkavost, tvarová nestálost), nedostatek moderních technologií na jejich zpracování apod.

Konopí je rostlina využívaná pro získávání textilních vláken, která je schopná růst i v našich podmínkách. Proto má z pohledu jisté lokální soběstačnosti a podpory místní ekonomiky pro nás zvláštní význam. Jedná se o rostlinu, která je pro získávání vláken známá již dlouhou dobu, historicky byla ale využívaná především k výrobě provazů a jiných technických výrobků. Konopné vlákno je 4x silnější než vlákno bavlněné a přibližně 2x odolnější vůči oděrům, plísním, skvrnám a blednutí na slunci. Jeho pěstování navíc nevyžaduje použití chemických látek nebo způsoby obdělávání náročné na energii. Jedná se o velmi nenáročnou plodinu, která navíc poskytuje o čtvrtinu až polovinu větší výnosy, než bavlna. Některé studie dokonce proklamují snížení dopadu na životní prostředí oproti konvenční bavlně až o 50 %. V dnešní době jsou oděvy z konopí spíše vlaštovkami na trhu.

Kromě konopí bývá za environmentálně šetrný zdroj textilních vláken označován i bambus. Látky vyrobené z bambusu jsou velmi jemné a prodyšné, vyznačují se také výbornou absorpční schopností. Při jeho pěstování nejsou využívány pesticidy ani umělá hnojiva. Způsob sklízení (sekání, nikoliv vytrhávání s kořeny) navíc velmi prosívá kvalitě půd a působí jako účinná prevence proti erozi. Některé zdroje uvádějí, že bambus během fotosyntézy uvolňuje až o 35 % více kyslíku, než průměrný strom a dokáže vázat 12 tun CO₂ na hektar. Vlákna jsou z bambusu vyráběna obdobně, jako je tomu u viskózy, tedy chemickou cestou. Dá se tedy předpokládat, že by větší část jejich negativního dopadu na životní prostředí mohla pocházet z energetické náročnosti výroby vláken. Přesná čísla se nám bohužel nepovedlo nalézt.

Sójové látky se vyznačují jemností a lehkostí. Na dotek jsou podobné kašmíru, absorpční schopnosti mají srovnatelné s bavlnou. Sójová vlákna jsou vyráběna z odpadní sedliny z výroby sójového oleje a tofu, opět procesem, který připomíná výrobu celulózy. Rozložení jejich environmentálního dopadu by tedy mohlo vypadat obdobně jako u bambusu a celulózy.

Velkým tahounem v oblasti environmentálně příznivých a obnovitelných vláken je v současné době Čína. Nevěnují se pouze produkci vláken z bambusu a sóji, ale pěstují také bio bavlnu a bio konopí. Současně investují do výzkumu dalších přírodních vláken, např. z burských oříšků či řepkových semen.