Viskóza

Výroba viskózy tvoří zhruba 11 % celkové výroby umělých vláken. Tento materiál má svůj původ v celulóze, nejedná se tedy o syntetickou tkaninu vyrobenou z ropných derivátů. 

Výroba viskózy je velmi energeticky náročná a odtud se odvíjí i její významný environmentální dopad. Na výrobu viskózy se spotřebuje asi 65 % energie potřebné v průběhu celého životního cyklu viskózového oděvu. Rozložení spotřeby energie v průběhu životního cyklu viskózového výrobku ukazuje následující graf[1].

Spotřeba energie oděvu z viskózy za celý životní cyklus

Allwood J. a kol., 2006

 Výhodou tohoto výrobního procesu je fakt, že jeho výstupem je již niťová příze, nikoliv vlákno, jako je tomu u bavlny. Oproti bavlněným výrobkům tedy odpadá potřeba předení. To znamená také jistou energetickou úsporu, proto i menší dopad na životní prostředí (přibližně 11 MJ v porovnání s 24 MJ potřebnými na výrobu bavlněného trička).

Z pohledu toxicity není fáze výroby viskózy v porovnání s bavlnou až tak významná. Při výrobě viskózních vláken se sice obvykle používají různé nebezpečné látky a přípravky, většina z nich je ale součástí uzavřeného cyklu výroby. To znamená, že použité chemické látky jsou i několikrát regenerovány a využívány po co nejdelší dobu. Jen malé množství je odstraňováno v podobě nebezpečného odpadu, a to ve všech rozvinutých zemích bezpečnou cestou, která zdaleka tolik nezatěžuje životní prostředí. V porovnání s přímou aplikací do životního prostředí, jak se tomu děje při pěstování bavlny, se jedná o výrazně menší zátěž. Přesná chemizace životního prostředí se ale do značné míry odvíjí právě od managementu dané průmyslové výroby v oblasti ochrany životního prostředí. Data, která by charakterizovala celosvětový průměr se nám nepodařilo získat.